Pozor na „dopojišťování“ majetku, aneb kdy vás chyba vyjde draho

Tento článek nerozebírá ani druhy pojištění, ani jednotlivá rizika. Text je zaměřen zejména na předcházení často vídané chyby v pojištění majetku, kterou dokáží poradit nejen odborné články, ale paradoxně i někteří profesionální poradci na trhu. TZV „dopojišťování“ může přijít v případě škodné události sakra draho. Jak se této chyby vyvarovat?

Oslovil jsem s konkrétním dotazem pojišťovny, článek tedy není založen na domněnkách, ale přímo na oficiálních stanoviscích pojišťoven.

Kde se bere pojistná částka?

Pokud má neživotní pojištění chránit majetek, je nutné mít je vždy sjednané na aktuální hodnotu majetku. Jen v takovém případě dostanete náhradu za škodu v plné výši.

Když je pojistná částka v době vzniku škody nižší, než skutečná hodnota majetku, jde o podpojištění a z takové smlouvy bude pojistné plnění krácené- nedojde k úhradě škody v plné výši (logicky, když nebylo na plnou hodnotu pojištěno), ale pozor- plnění nemusí dosáhnout ani na sjednanou pojistnou částku (a to už z logiky vyplývat nemusí). Naopak nadpojištěná smlouva s sebou nenese vyšší pojistné plnění než je skutečná škoda, jen zbytečně vyšší roční pojistné.

Za správně zvolenou pojistnou částku ručí pojištěný (klient), nikoliv poradce, takže když Vám někdo tvrdí, že „to stačí“ tak vězte, že když to stačit nebude, na dotyčném si v tomto případě nic nevezmete.

Až potud se většina článků nemýlí a podpojištění vysvětlují správně. Koneckonců se i podpojištění řídí zákonem (v případě novějších smluv NOZ, tedy novým občanským zákoníkem 89/2012 sb. , u starších tím původním) a výklad by měl být jednoznačný.

Souběžné pojištění jako dopojištění?

Názory odborníků se začnou rozpolcovat v okamžiku, kdy je majetek pojištěný více smlouvami- určit pak správně, jaké bude výsledné plnění není tak samozřejmé. Někteří si možná teď říkáte, proč by si někdo pojišťoval majetek více smlouvami, ale ve skutečnosti je to velmi častý jev.
Např. bytové jednotky bývají pojištěné v rámci SVJ (sdružení vlastníků jednotek) a zároveň pojistnými smlouvami samotných vlastníků.
Když pak takový vlastník má třeba ještě jednu extra pojistnou smlouvu vinkulovanou ve prospěch hypotéky, tak máte rázem trojnásobně pojištěný byt.

Takovému pojištění se odborně říká vícenásobné pojištění, množné pojištění, nebo soupojištění (rozdíly někdy příště). Pokud si z logiky myslíte, že 3x pojištěno je víc než  dostatečné, tak vězte, že to často není ani akorát.

Spousta rádoby odborníků si to myslí také a např. v článku zde radí „dopojišťovat“, tj. pokud je již hodnota nemovitosti vyšší, než pojistná částka na staré smlouvě (kterou by vám již např. pojišťovna při úpravě zdražila) tak prý stačí si sjednat druhou pojistnou smlouvu s pojistnou částkou odpovídající jen rozdílu hodnoty. A to je ta nejzásadnější nepravda-!! podpojištěné totiž budou tím pádem smlouvy obě a pojistné plnění nebude o moc lepší.
Naprosto shodná chyba je, když je váš byt pojištěný u SVJ a druhou smlouvou byste se jen dopojistili, protože třeba vaše SVJ smlouvu dlouho neaktualizovalo. Případně do třetice úvěrující banka chce pojištění jen do výše úvěru (např. 50%) a zbytek byste chtěli dopojistit zvlášť.

U vícenásobných smluv je navíc nutné oznamovat každé další pojišťovně takovou násobnou smlouvu a v případě pojistné události žádat plnění postupně.

Jak bude vypadat pojistné plnění?

Zaměřím se úmyslně na plnění totálních škod nemovitostí, které jsou sice vzácnější, ale z hlediska vysvětlení podpojištění nejvíce vypovídající.

• Správně pojištěná nemovitost (dle NOZ i před NOZ)
  • U správně pojištěné nemovitosti (tj. když pojistná částka odpovídá pojistné hodnotě) bude při uznání škody vyplacena celá pojistná částka. Pokud tedy máte nemovitost, jejíž reprodukční hodnota (tj částka, za kolik by se stejná nemovitost znovu postavila) je 2mil Kč a ve smlouvě máte nastavenou pojistnou částku na 2 mil Kč, pak při totální devastaci nemovitosti bude plnění rovné pojistné částce a dostanete 2 mil, které pokryjí škodu.

• Podpojištěná nemovitost (jedna smlouva dle NOZ)
  • Nemovitost s reprodukční hodnotou 2mil Kč je pojištěna na dlouho neaktualizovanou pojistnou částku 1 mil Kč. Při totální škodě pak bude krátit pojišťovna v poměru, v jakém je podpojištěno, tedy v tomto případě 1mil/2mil = 50%. Ale 50% z pojistné částky ve smlouvě !!! takže u této škody by se plnilo pouze ve výši 500.000 Kč.

• Podpojištěná nemovitost (vícenásobné pojištění dle NOZ)
  • Nemovitost s reprodukční hodnotou 2mil Kč je pojištěna jednou smlouvou na částku 1 mil Kč a druhou smlouvou „dopojištěna“ na další 1mil Kč. Zdánlivě tedy není problém, součet pojistných částek dává hodnotu domu.
  • Potíž je, že je to jen zdání. V drtivé většině případů budou obě pojistné smlouvy považovány za podpojištěné a u obou bude kráceno plnění. Prakticky tak budou pojišťovny nahlížet na každou pojistnou smlouvu zvlášť, takže první smlouva bude krácena 50% a druhá v tomto případu také 50%. Finální plnění by pak v případě totální škody modelového domu za 2 mil Kč byl 1 mil Kč, i přes odpovídající součet pojistných částek. Pojistné částky u majetkového pojištění se zkrátka sčítat nedají (na rozdíl od životního pojištění, nebo odpovědnostního)

A jak to funguje u smluv dle starého občanského zákoníku (před NOZ)

hodně rozdílně. Podpojištění se počítá podle jiného vzorečku. Pro stejný modelový příklad by vycházelo plnění dvojnásobné, než u plnění ze smlouvy dle NOZ. V zásadě u totální škody dle starého zákoníku odpovídá plnění nastavené výši pojistné částky- co jste si zaplatitli, to máte- ale zkuste si tam dosadit škodu parciální (třeba ufouknutá střecha za 500tis… kolik by bylo pojistné plnění mi můžete napsat do diskuse 🙂 )

Jsou i výjimky?

ano, z dosud obdržených odpovědí např. Kooperativa pojišťovna uplatňuje pro všechna podpojištění a všechny smlouvy (i nové) vzorec dle starého zákoníku. Totální škody jsou tak v Kooperativě vyplněny plnou pojistnou částkou dle smlouvy. U parciálních škod už je ale krácení patrné i v Kooperativě.

Allianz pojišťovna zase připustila, že pokud by množné smlouvy byly obě u jejich pojišťovny, řešilo by se plnění individuálně- tedy byla by jistá naděje dohody na plném plnění. Ovšem z pojistných podmínek i zde vyplývá právo na krácení.

Rada na závěr

Až vám někdo nabídne pojištění majetku na dvě smlouvy v součtu, tak s ním okamžitě vyrazte dveře, nebo nechte tuto konkrétní radu zapsat do záznamu z jednání, aby za ni poradce zodpovídal (nedávno nám takto nabízela pojištění bytového domu na dvou smlouvách poradkyně s 13 letou praxí- bohužel ani taková doba není známkou profesionality-je to o lidech)

Jakýkoliv majetek, který lze ocenit, je nutné ve smlouvě pojistit vždy na pojistnou částku odpovídající pojistné hodnotě. V zásadě nemá opodstatnění pojišťovat majetek dvěma smlouvami na totéž riziko.